Jsi ta pravá hvězda
Je 34 minut po půlnoci a já nemůžu spát. Hlavou mi běží něco, co potřebuju sdílet. Když se mi narodil […]
Je 34 minut po půlnoci a já nemůžu spát. Hlavou mi běží něco, co potřebuju sdílet. Když se mi narodil […]
Už jste si někdy položili otázku „Kdo jsem?“. Já si ji pokládala už v dětství. Jako by to, kým jsem byla,
V životě jsem zaznamenala různé zlomové okamžiky, které vždy vedly k mému posunu vpřed. Ať už se jednalo o rozchod a následný
Většinu dětství mě provázely věty jako „Musíš být silná.“, „Neplač, maminka má už tak dost trápení.“, „Musíš se víc snažit.“, „Musíš toho dokázat víc.“…
Míváte pocit, že jste zahlcená, podrážděná a bez energie? Zamyslete se nad tím, kolik činností děláte z čistého „Já musím / Je potřeba / Aby se neřeklo, že jsem….“ a kolik činností vám doopravdy přináší radost a potěšení? Ale pozor! Studená káva se nepočítá, ledaže by to byl prvotní záměr 🙂
Je to jako probudit se ze snu. Otevřeš oči a nevíš, kdo jsi. Čas běžel. Máš vlastní rodinu, pečuješ o domácnost i děti a chaos panuje jak venku, tak v tobě. „Kdo vlastně jsem?“ ti opakovaně zní hlavou dnem i nocí. Uvnitř tebe se krčí malá holčička, která má co dělat sama se sebou. Co teď?